7. června 2007 v 19:34
7. června 2007 v 19:33
7. června 2007 v 19:29
7. června 2007 v 19:27
Suchoj, SSSR

Prototyp podzvukového bitevního Su-25 označený T-8 poprvé vzlétl 22.února 1975. V porovnání s jeho americkým protějškem Fairchild A-10A je Su-25 rychlejší a pohyblivější.
Křídla jsou zakončena tělesy, která ve spodní části obsahují zatahovatelný přistávací světlomet a jsou zakončena nahoru a dolů odklopnými spojlery, které je možno ovládat společně, tehdy slouží jako aerodynamické brzdy a nebo jednotlivě, aby se zlepšila ovladatelnost při letu v malé výšce. Podvozek má nízkotlaké pneumatiky pro provoz na nezpevněných plochách. Pancéřování pilotního prostoru z 24 mm titanového plechu je součástí konstrukce draku. Plochý čelní štítek kabiny je neprůstřelný. V ocasním kuželu je rozptylovač rušících částic. Je vybaven počítačovým systémem řízení palby a v přídi trupu je laserový zaměřovač.
Letoun je vyzbrojen dvojhlavňovým 30 mm kanónem v přídi a na křídlech má 10 závěsníků.
Je velice nenáročný na údržbu - všechno servisní zařízení může být uloženo do kontejneru a být převáženo samotným letounem. V případě nouze může létat i na motorovou naftu!
Do služby v letectvu SSSR byl zařazen v roce 1981, kde dnes slouží asi 700 strojů. Jeho exportní varianta Su-25 K a dvoumístná verze Su-25 UBK byly od roku 1985 i ve výzbroji naší armády. Ke konci roku 2000 byly vyřazeny.
Verze
- Su-25 K
Je exportní varianta základní verze. - Su-25 BM

Su-25 BMVlekač cílů.
- Su-25 UB
Je dvoumístná verze s prodlouženou přídí. Zadní pilotní prostor je vyvýšen. - Su-25 UBK
Su-25 UBKJe exportní varianta cvičné verze UB.
- Su-25 UTG

Su-25 UTGJe dvoumístná palubní varianta pro výcvik posádek letadlových lodí (G=gak, záchytný hák). Letadlo má zesílenou konstrukci trupu, křídla a podvozku. Kanón a zbraňové systémy jsou demontovány. Zbyly pouze 4 podkřídlové zvěsníky. První let absolvoval Su-25 UTG v září 1989. Od listopadu 1989 byl spolu se Su-27 K a MiG-29 K testován na palubě lodi Admirál Kuzněcov (tehdy Tbilisi). V letech 1989 až 1990 bylo vyrobeno 10 kusů. Po rozpadu SSSR se o ně rovným dílem rozdělily Rusko a Ukrajina.
- Su-25 T/TM
Su-25 T je na základě bojových zkušeností z Afghánistánu vylepšená základní verze optimalizovaná pro boj s tanky, určená k provozu za všech povětrnnostních podmínek i v noci. Vznikla z dvojmístné verze. Prostor zadního pilotního prostoru je opancéřován a je do něj zastavěn automatický obranný systém. Ten zahrnuje i vypouštěče klamných částic nad ocasním kuželem a u kořene kormidla a na ocase namontované IČ rušiče. Nový je i přijímač radarových signálů pro vyhodnocení hrozícího nebezpečí a pro programování protiradarových střel. Letoun má inerciální navigační systém, dva palubní počítače. Optoelekronický systém za sklem v přídi trupu využívá televizní kameru pro velké zvětšení spolu se systémem LRMTS pro zaměření cíle v okruhu 10 km. Může mít podvěšen noční navigační systém Mercury, jehož senzor FLIR dokáže rozeznat tank v okruhu 3 km. Letoun může nést nové druhy podvěšené výzbroje až do celkové hmotnosti 6 000 kg. Například až 16 laserem naváděných řízených střel Vichr. Po vyhodnocení a určení cíle se navedení, volba zbraně a její odpálení provádí plně automaticky.
Motor má vyší výkon ale menší infračervené vyzařování. Dvojkanón byl přemístěn na pravou stranu přídě (dříve byl na levé) a noha příďového podvozku je posunuta vlevo. Celý podvozek je zesílen a trup je odolnější proti pozemní palbě.
Další modernizací vznikla verze TM a na ni v roce 1995 navázal vnějškově podobný, ale od základu překonstruovaný typ Su-39.
Su-22TM - Su-25 UT (Su-28)
Je cvičná verze pro verzi T bez kanónu a pancéřování pilotního prostoru. Bylo jí vyrobeno pouze malé množství. - Su-25 TK
Je exportní varianta verze T z roku 1991. - Su-25 UBP
Je plánovaná verze, která by měla vzniknout úpravou 10 již vyrobených Su-25 UB na standard UTG doplněný o nástavec pro tankování za letu. - Su-25 SM
Je připravovaná modernizace zaměřená na:- zvýšení efektivnosti použití proti pozemním cílům za složitých povětrnostních podmínek
- použití k ničení vzdušných cílů
- zvýšení pravděpodobnosti přežití při bojové činnosti
Maximání nosnost bojové zátěže se má zvýšit z 4 400 kg na 5 400 kg, zvýší se dolet, maximální rychlost stoupne na 1 000 km/hod a dostup z 7 000 na 10 000 m.
Uživatelé
SSSR, Bulharsko, Československo, Česká republika (v roce 1998 létalo u nás: 24 Su-25 K a 1 Su-25 UBK), Slovensko, Maďarsko, Írák, Peru, KLDR, Sýrie
Bojové nasazení
- Intervence SSSR v Afghánístánu (1979-1989)
SSSR použil 30 Su-25. Celkem provedly přes 6000 vzletů. - Perský záliv (1991)
Za války v Perském zálivu bojovalo 12 Su-25 na straně Íráku. Dva byly sestřeleny americkými F-15C.
TTD Su-25 K
| Motor: | 2x R-195, 44,1 kN |
|---|
| Délka: | 15,53 m |
|---|
| Rozpětí: | 14,36 m |
|---|
| Výška: | 4,80 m |
|---|
| Prázdná hmotnost: | 9 500 kg |
|---|
| Maximální hmotnost: | 17 600 kg |
|---|
| Rychlost: | 975 km/h |
|---|
| Dostup: | 7 000 m |
|---|
| Stoupavost: | 117 m/s |
|---|
| Maximální dolet: | 1 950 km |
|---|
| Bojový rádius: | 750 km s max.zátěží a 2 přídavnými nádržemi |
|---|
| Výzbroj: |
|---|
- 1x 30 mm dvojkanón GŠ-30-2 po 250 nábojích
- variabilní výzbroj do 4 400 kg na 10 závěsnících
|
7. června 2007 v 19:26
Su-22 Fitter
Suchoj, SSSR

Na počátku 60. let se v SSSR dozvěděli, že Britové a Američané vyřešili problémy měnitelné geometrie křídla a zahájili v této oblasti vývoj. Stíhací bombardér Su-7 byl prvním kandidátem na takový letoun. Měnitelná geometrie křídel zkracuje vzletovou a přistávací dráhu a zároveň prodlužuje dolet. Zástavba křídla s plně měnitelnou geometrií by si ale vyžádala úplnou přestavbu křídla a trupu. Proto bylo rozhodnuto upravit Su-7 na typ s částečně měnitelnou geometrií křídel. Koncepce částečně měnitelné geometrie spočívá v tom, že pohyblivé jsou pouze vnější části křídla. Tento návrh byl realizován na prototypu S-22I, později přeznačeném na Su-7IG (Izmeňjajemaja geometria). Prototyp dostal kódové označení NATO Fitter-B. První let se uskutečnil 2.srpna 1966. U letounu se výrazně zlepšila nosnost, dolet a zkrátila se vzletová dráha. Typ byl zařazen do sériové výroby pod označením Su-17.
Jeho neúspěšným soupeřem byl Mikojanův I-3U (někdy označován jako I-380).
Do služby byl Su-17 zařazen v roce 1971. Vyráběl se od roku 1970 do roku 1990 a bylo vyrobeno asi 3000 kusů v mnoha modifikacích. Podle modifikace se také liší označení. Buď Su-17 nebo exportní varianty Su-20 a Su-22.
U nás slouží verze Su-22 M-4 a Su-22 UM-3K. Poslední bude z naší armády vyřazen v roce 2009.
Určení Su-17 bylo sice stíhací-bombardér, ale většinou byly používány jako bombardéry. Úlohu stíhacího bombardéru sdílel Su-17 společně s MiG-27. Oba typy měly stejné určení, téměř stejné výkony a byly vyrobeny v přibližně stejném množství. Důvodem k tomu, že byly vyráběny a používány dva typy téhož určení bylo to, že vláda SSSR nechtěla urazit ani konstrukční kancelář MiG ani Su. Bylo to sice drahé rozhodnutí, ale v té době bylo prvořadé politické hledisko.
Su-17 je stále moderní letoun se schopnou avionikou a učinnou výzbrojí.

Verze
Uživatelé
Su-17 sloužil výlučně v letectvu SSSR.
Su-20 sloužil v SSSR, Polsku, NDR, Alžíru, Egyptě, Sýrii, Íráku, Afghánistánu a Jemenské demokratické republice.
Su-22 sloužil v Československu (v roce 1998 létalo v České republice: 28 Su-22 M-4 a 5 Su-22 UM-3K), Peru, Líbyi a v dalších zemích.
Su-22 peruánského letectvaBojové nasazení
- USA x Libie
V srpnu 1981 byly za konfliktu v zálivu Velká Syrta sestřeleny dvěma americkými F-14 z VF-41 dva Libijské Su-22 M-2. - Perský záliv
Asi 70 kusů Su-7/17/20/22 bojovalo v Perském zálivu na Írácké straně. Americké F-15C sestřelily 4 Su-7/17/20 a 2 Su-22.
TTD Su-17 M (Su-20)
| Motor: | 1x Ljulka AL-21F3, 109,8 kN |
|---|
| Délka: | 19,01 m |
|---|
| Rozpětí: | 10,02 m (minimální šíp) 13,7 m (maximální šíp) |
|---|
| Výška: | 4,97 m |
|---|
| Prázdná hmotnost: | 9 500 kg |
|---|
| Maximální hmotnost: | 19 500 kg |
|---|
| Rychlost: | 2 220 km/h / 11 000 m (2,09 Mach) |
|---|
| Dostup: | 18 000 m |
|---|
| Stoupavost: | 230 m/s |
|---|
| Dolet: | 2 300 km |
|---|
| Bojový rádius: | 675 km |
|---|
Výzbroj:
- 2x 23 mm kanón po 80 nábojích v kořenech křídel
- variabilní výzbroj do 4 250 kg na 9 závěsnících
(5 podtrupových a 4 podkřídlové)
Průzkumný kontejner KKR-1

Prostředek REB SPS-141
7. června 2007 v 17:43
7. června 2007 v 17:41
7. června 2007 v 17:40
7. června 2007 v 17:40
7. června 2007 v 17:39
7. června 2007 v 17:38
7. června 2007 v 17:37
7. června 2007 v 17:36
7. června 2007 v 17:35
7. června 2007 v 17:34
7. června 2007 v 17:33
7. června 2007 v 17:32
7. června 2007 v 17:31
7. června 2007 v 17:29
7. června 2007 v 17:27